Proč investujeme 4 dny do Design Sprintu 2.0 — a jak to šetří měsíce práce
· 6 minut
Máte nápad na produkt. Vypadá slibně — a přesně proto je nebezpečný. Existuje způsob, jak zjistit za čtyři dny to, co byste jinak zjišťovali půl roku.
Máte nový nápad na produkt nebo službu. Vypadá slibně, ale v hlavě se hned rozjede kolotoč otázek: Bude o to zájem? Jak to přijmou zákazníci? Má smysl do toho dát stovky tisíc?
To je nepříjemné místo. Čekat se nedá — konkurence nespí. Ale vydat se špatným směrem je dražší než nevydat se nikam.
A není to hypotetické riziko. Podle analýzy CB Insights je nejčastějším důvodem krachu startupů to, že po produktu nebyla poptávka — týká se to zhruba 42 % zkoumaných případů. Ne špatná technologie. Ne slabý tým. Prostě to nikdo nechtěl.
Co je Design Sprint 2.0
Metodu Design Sprint vytvořil tým z Google Ventures. Cílem bylo projít během pěti dnů cestu od problému k prototypu, který si můžete nechat otestovat skutečnými lidmi.
My používáme novější verzi — Design Sprint 2.0. Trvá 4 dny místo pěti a je víc soustředěná na výsledek. Prakticky to znamená méně času z kalendáře vašeho týmu a odpovědi na stole dřív.
Jak sprint probíhá, den po dni
Den 1 — Pochopení a cíl
Společně pojmenujeme problém, který chceme vyřešit. Sbíráme pohledy různých lidí — od vedení po ty, kdo mluví se zákazníky denně. Na konci dne máme jasně popsaný cílový scénář: co je klíčové a na co se zaměříme.
Den 2 — Nápady a rozhodnutí
Generujeme co nejvíc řešení, od očividných po odvážná. Zapojují se všichni, ne jen ti nejhlasitější. Následuje strukturovaný výběr. Výsledkem je jeden směr, se kterým se jde dál.
Den 3 — Prototyp
Třetí den je o rychlosti. Vzniká prototyp, který vypadá a chová se dost realisticky na to, aby na něj lidé reagovali jako na hotovou věc. Není to hotový produkt — je to nástroj na získání odpovědi.
Den 4 — Testování s lidmi
Prototyp dáme do rukou skutečným uživatelům a díváme se. Tady přicházejí ta nepříjemná i ta cenná zjištění — obojí je lepší mít teď než po půl roce vývoje.
Co z toho reálně vypadne
- Rozhodnutí, ne domněnka. Víte, jestli do toho jít, a proč.
- Sladěný tým. Všichni byli u toho, když se rozhodovalo. Odpadají kolečka, kde se to znovu otevírá.
- Prototyp, který můžete ukázat investorovi, vedení nebo vývojářům jako zadání.
- Zpětná vazba od lidí, kteří by produkt používali — ne od nás a ne z vaší hlavy.
Kdy má sprint smysl
- Máte nový produkt nebo službu a nevíte, jestli má potenciál.
- Chystáte se předělat důležitou část webu nebo aplikace a nechcete hádat.
- V týmu se nedaří dohodnout, co stavět — a každá schůzka končí stejně.
A kdy naopak ne: když už je rozhodnuto a jde jen o provedení. Sprint je nástroj na rozhodování, ne na výrobu.
Proč čtyři dny, a ne dva týdny
Protože čtyři dny si lidé v kalendáři zablokují. Dva týdny ne. A rozhodnutí, které se táhne, se rozmělní — na konci si nikdo nepamatuje, proč jsme se rozhodli takhle.
Sprint je záměrně nepříjemně krátký. Nutí to k rozhodnutí místo k další analýze.
Závěr
Design Sprint 2.0 není další proces z Googlu. Je to způsob, jak získat jistotu dřív, než utratíte velké peníze — a jak si zároveň ušetřit půl roku dohadování o tom, co vlastně stavíte.
Údaj o důvodech krachu startupů: CB Insights, The Top Reasons Startups Fail. Zdroj